Článek uveřejněný v The Sunday Times dne 20. dubna 1997

Je to trhák měsíce pro blázny, co mají rádi složitost. Za každou cenu se mu vyhněte.

Byl jsem snad jediný, kdo zaječel hrůzou, když pohlédl na Personal Computer World za tento měsíc? Ze zdarma šířeného CD ROM na obálce na mě zíral program z pekel. Aby se zmocnil vašeho pécéčka, stačí několik dvojkliků, a už se můžete jímavě rozloučit se zdravým rozumem.

Tomu ohavnému digitálnímu svinčíku se říká LINUX a na světě je řada pomatenců, kteří vám budou říkat, že je to budoucnost osobních počítačů. Neskočte na takové poťouchlé povídačky. I Personal Computer World, který vstup do prvního kruhu pekelného bez zpáteční jízdenky tak usnadnil, se přece jen uvolil připojit petitem pár výhrad. LINUX má podle něj závažné zdravotní kontraindikace. Pokud nejste dostatečně technicky vyspělí a pokud jste si všechny soubory předem nezálohovali, uvádí časopis, radši na ten program ani nemyslete.

Správně. Jenže my přece víme, jak se chová běžný uživatel. Žádný doprovodný text nikdy nečte, jen nasadí CD ROM, klikne na instalační ikonu a těší se na tu krásu. Jestliže místo na fungující osobní počítač teď hledíte na prázdnou obrazovku s několika neproniknutelnými příkazy, řeknu vám jen jedno: „Můžete si za to sami.“

Pro nezasvěcené povím, že LINUX je verze starého počítačového dříče jménem UNIX. Slyšel jsem, že pro toho, kdo chce provádět unixové úlohy určené pro velké počítače, to vůbec není špatné řešení.

Totéž platí pro lidi, kteří si myslí, že nemá cenu dělat něco prostě, když to jde složitě. Pro ně je to řešení jako stvořené.

Představte si složitější verzi MS DOS, kde jsou příkazy ještě hůř zapamatovatelné a ještě méně tolerantní k chybám, a začnete mít nejasné tušení, o co se jedná. Chcete třeba něco trochu ošvindlovat, zařadíte pseudografický front end, a bác ho – možná se vám právě povedlo proměnit moderní osobní počítač se schopnostmi Windows NT ve slušnou napodobeninu Windows 3.1 asi tak z dvaadevadesátého roku.

Při čtení některých publikací ovšem nabudete dojmu, že šéf Microsoftu Bill Gates se zpotil strachy při myšlence, že LINUX dokáže to, co se nikdy nepodařilo IBM a Applu, totiž vyštípat Windows z běžného osobního počítače. Opravdu je to tak? Ale kdež. LINUX se pro společenství počítačových bláznů stal hitem měsíce ze dvou důvodů – je zdarma a není od Microsoftu.

Jisté odrůdě computerových pomatenců tohle doopravdy stačí. Triviální detaily jako použitelnost, nedostatek řádného softwaru pro všední práci a holý fakt, že když se něco sesype, jste odkázáni sami na sebe, nemohou člověka posedlého Linuxem v nejmenším odradit.

Právě tohle jsou přece důvody, proč se jim ta zatracená věc tak líbí. Vždyť je vyděluje z hlavního proudu nezáživných obyčejných uživatelů, kteří na počitači prostě jen dělají nějakou práci.

Vypadá to, že zatímco se osobní počítače stávaly obyčejným pracovním nástrojem, vytvořily si také jakousi obec potrhlých vyznavačů s utkvělými představami. Kdyby jistý finský student nevytvořil před pár lety LINUX, objevilo by se místo něj jistě něco stejně podivného a záhadného.

Počítačoví šílenci věcmi obyčejnými a zaběhanými opovrhují. Gates je předmětem jejich nenávisti prostě proto, že válku operačních systémů vyhrál. Kdyby z ní jako vítěz vyšla IBM nebo Apple, odměnili by je lidé, kteří dnes tak usilovně brebentí o Linuxu, stejnou nenávistí, jakou si dnes vyhradili pro Gatese.

Podivná zjevení jako LINUX jsou epizodní postavičky, jimiž jsou vyšperkovány okraje hlavní dějové linky moderní informatiky. Jestliže je najdeme na první stránce časopisu pro běžné masové uživatele, svědčí to jen o tom, že počítačové novinářství připisuje větší hodnotu trhákům než reálným otázkám, s nimiž se potýkají ti, kdo se snaží, aby počítače zítřka fungovaly lépe než ty, které užíváme dnes.

Představa, že se převratné události světa osobních počítačů odehrají v nuzném, studentském pokojíku v Helsinkách, by mohla být příjemnou četbou před usnutím pro lidi, kterým se zdají hexadecimální sny. Ale jestli nechcete nic víc než počítač, kterému si troufáte rozumět, hoďte ten zatracený CD ROM bez rozmýšlení do koše.

Zde si můžete přečíst originální verzi v angličtině

Publikováno kdysi dávno na http://www.brailcom.cz/

Kategorie: Linux

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *